Chovem Krajt tmavých se zabýváme již řadu let. V našem chovu je zastoupena jak klasická přírodní, tak albinotická forma. Chovu ostatních barevných forem se nevěnujeme.

Krajty tmavé jsou kvůli své velikosti, které v dospělosti dosahují, značně náročné na prostor a samozřejmě také na množství potravy. Přestože to jsou klidní a neagresivní chovanci, se kterými se dobře manipuluje, opatrnost je vždy na místě. Zejména pak při krmení, kdy jsou hadi rozdráždění pachem potravy a vzhledem ke své velikosti a síle jsou schopni člověka usmrtit.

Průměrná délka našich zvířat je přes čtyři metry, ale nejdelší samice mají délku těla více než 6 metrů. K jejich chovu je nutné povolení k chovu nebezpečných zvířat.

Fotografie:

Tento nádherný jihoamerický stromový had byl dříve taxonomicky veden jako Corallus enydris enydris. Jedná se o druh obývající vyšší patro deštných lesů, z toho důvodu mají rádi terária umístěná výše nad zemí. Aktivita je u nich noční.

Příjem potravy alespoň naši hortuláni nevyžadují zvláště často. Postačí jim střední potkan jednou za dva týdny, častěji si předkládanou potravu nevezmou. U tohoto druhu je značná variabilita ve zbarvení i v rámci jednoho vrhu, která prochází od hnědé přes žlutou až po sytě červenou. Tento stav je způsoben prokřížením různých lokalit mezi sebou navzájem, protože i u hortulánů se vykytují rozličné lokality navzájem od sebe odlišné. V USA se chovají také rozličné barevné formy, které však v Evropě nejsou mezi chovateli prozatím rozšířené.

Vyšší vlhkost jim udržujeme pouze při svlékání. Corallus hortulanus jsou aktivní v podvečer a v noci, přes den se rádi schovávají v úkrytu. Po narození bývá občas nutné část mláďata z vrhu uměle rozkrmit, jelikož odmítají potravu. Jakmile ji ale začnou přijímat, jež problémy nebývají. První odchov bychom rádi uskutečnili v roce 2009.

Fotografie:

Přirozeným biotopem tohoto poddruhu Krajty pestré jsou močálovité oblasti, bažiny a mokřiny, čemuž je zapotřebí přizpůsobit chovné podmínky v zajetí. Zbarvení jednotlivých hadů je velmi variabilní, přičemž se pohybuje od tmavě oranžové až po silně červenou.

Poddruh brongensmai je největší ze všech tří poddruhů. V zajetí může dosáhnout délky až 2,5 metru a váhy okolo 20 kg. Krajta pestrá má ráda vyšší vlhký substrát, do kterého se může zahrabat a skrýt se, což se potvrdilo i nám. Častou dřívější chybou chovatelů bylo držení těchto hadů na hoblovačkách, které pro ně nejsou vhodné. Naši hadi mají v oblibě různé úkryty, ve kterých přes den zůstávají. Vhodná je též větší nádoba s vodou, které hojně využijí.

Základním zbarvením je červená barva lemovaná černou. Skutečná sytost červené barvy, která činí tyto krajty atraktivní, se ovšem ukáže až s růstem hada a jeho postupným vybarvováním. Mláďata působí spíše jako ošklivá káčátka v porovnání se svými rodiči. Sytost červené barvy mláďat je velmi úzce závislá na vybarvení rodičů.

Nebezpečím, kterého je nutné se vyvarovat, je překrmování. Přestože tito hadi pozřou téměř cokoliv ve velkém množství, nadváha velmi škodí jejich zdravotnímu stavu a zamezuje plodnosti. V současné době chováme skupinu 2,4. I když všichni naši hadi pochází z importu, zdravotní problémy jsme nezaznamenali. Podíl na tom má nejspíše již delší pobyt v zajetí a dobrá aklimatizace.

Fotografie:

Na podzim roku 2007 jsme do chovu zakoupili první samičku Corallus caninus formy Surinam. Samec se k ní připojil o rok později a to zejména z důvodu nepříbuznosti chovných zvířat. Tito hadi nás očarovali již při prvním setkání.

Z dosavadních zkušeností můžeme potvrdit, že hadi jsou na chov a celkové podmínky náročnější, avšak určitě ne neudržitelní při životě, jak se občas tvrdí. Jejich u chovatelů občas horší pověst je dána zejména zkušenostmi chovatelů s importy, u kterých je běžná úmrtnost přes 90%. Z toho důvodu jsme si zakoupili odchov a po současných zkušenostech plánujeme i nadále u odchovů zůstat.

Pro dobrý zdravotní stav je nutné zajistit pravidelným rosením vlhkost nad 80% a dobré větrání, aby nedocházelo k plesnivění substrátu na dně. U těchto hadů je zapotřebí velká dávka trpělivosti, uspěchat se nedá skutečně nic. Důležité je hady nepřekrmovat, v opačném případě nastanou problémy, povětšinou končící smrtí chovanců. Corallus caninus dospívá až po pátém roce života, tudíž není zapotřebí s krmením nijak pospíchat. Jelikož mají oproti jiným hadům o hodně pomalejší metabolismus, jako optimální se jeví příjem potravy jednou za dva týdny.

Fotografie:

Samice - stáří tří měsíce

Samice - cca. 12 měsíců

Samec - cca. 2 roky

Nominární forma Surinam se často označuje za ´´krále mezi čistými hroznýši´´. Tito hadi mají nízký počet sedel a výrazně rudý ocas. Surinami jsou řazeni mezi tvz. ´´Red Tail Boa´´ (tzn. červenoocasé hroznýše).

V rámci lokality Surinam se vyskytuje několik dispozic. Ze Surinamu pocházejí jedinci s čistou ´´motýlkovitou´´ kresbou  a příkladně rudým ocasem, i jedinci dosti podobní ´´peruánské´´ či ´´brazilské´´ formě, u které je často vidět spojená kresba na boku. Pro surinamská zvířata je typický popelavý vzhled, který je od ostatních forem odlišuje.

Nomináti constrictor constrictor jako celek jsou náchylnější na chyby chovatele. Přestože Surinami nevyžadují nijak vysoké teploty, hůře reagují na její výkyvy. U mláďat, a to nejen importovaných, dochází při špatném režimu občas ke zvracení potravy. Tito zvracející jedinci vyžadují klid a úpravu krmení. Jelikož jsme se s tímto jevem setkali můžeme potvrdit, že náprava trvá často několik měsíců a trpělivost je namístě. I dospělí jedinci mívají období, kdy na několik měsíců přestanou bezdůvodně potravu přijímat.

Připravenost k rozmnožování je u čistých hroznýšů individuální a záleží na více faktorech. Pokud u zvířete často dochází ke zvracení potravy, dospívá později. Jelikož nomináti rostou pomaleji, doporučuje se připouštět až ve čtyřech letech samce a samice nejdříve v pěti. Pro udržení dobrého stavu samice je možné ji připouštět k samci jednou za dva roky.

Čisté formy constrictorů prochází částečnou jako by barvoměnou a trvá několik let, než je tento proces ukončen. Zbarvení mláďat ve vrhu je odvislé od zbarvení samice, proto se doporučuje připouštět později. Odchovy této formy stále nepatří mezi samozřejmost. Velikost dospělých jedinců se pohybuje většinou do 200 cm. Zbarvení ocasních sedel u našich zvířat je více výrazně rudé, až červenofialové.

Fotografie:

Před několika lety jsme měli možnost vidět jedny z vůbec prvních mláďat albino hroznýšů, které se do České republiky podařilo dovézt. Od té doby jsme po nich nepřestali toužit a konečně v prosinci 2006 jsme si do chovu pořídili první mláďata formy Sharp.

Tato linie je oproti linii Kahl barevnější a také v dnešní době více prošlechtěná. Jak mláďata rostla, byly mezi nimi čím dál více patrné rozdíly ve zbarvení. Dnes je doopravdy u každého hada rozdílná intenzita červené, žluté i bílé barvy a dva hadi nejsou stejní. Jejich žravost je podle dosavadních zkušeností vynikající. Pouze začátky se neobešly bez drobnějších problémů, jelikož přibližně první tři měsíce měli albíni i hetera tendenci občas natrávenou potravu po několika dnech vyzvrátit. Mírnou změnou režimu se vše brzy podařilo napravit.

Z dosavadních zkušeností lze říci, že se jedná o bezproblémové jedince, jejichž žravost je až obdivuhodná. Veškeré chovné podmínky jim udržuje shodné s obyčejnými hroznýši. První odchov plánujeme na rok 2010.

Albíni

100% hetero

Mláďata této čisté formy hortulánů jsme do chovu zakoupili v létě 2007 a jedná se o generaci F1. Jejich rodiče byli odchyceni v Peru, v oblasti nazývané Loreto poblíž vesnice Thamshiyacu.

Na fotografiích vidíte na první pohled dvě různé barevné formy, nicméně není tomu tak a jedná se o tatáž zvířata ze stejné oblasti. V odchovech těchto čistých hortulánů se vyskytují pouze tyto dvě barevné varianty a žádná jiná. Je přitom zcela jedno, zda spolu spáříte rodiče pouze jedné barevné varianty či spáříte obě barevné varianty navzájem. V odchovech jsou vždy pouze tyto dvě zbarvení v přibližně stejném počtu. Stejně jako u ostatních čistých hortulánů dochází i u těchto k částečnému přebarvení do dospělosti. Podle našich informací dospívají ve třech letech.

Oproti našim druhým Corallus hortulanus je apetit těchto zvířat ohromný a musí se v příjmu spíše brzdit.

Fotografie z října 2007

Fotografie z května 2008

V roce 2007 jsme si zakoupili mláďata nominátní formy Krajty pestré. Jedná se o podruh, jehož domovinou je Sumatra. Co do velikosti je ze všech tří poddruhů udáván jako nejmenší. Běžná velikost se pohybuje mezi 120 až 180 cm, ale zvířata ve velikosti nad 170 cm jsou spíše výjimkou.

Základní zbarvení je hnědé s tmavěhnědou až černou kresbou. Naši curtus curtus mají shodné podmínky jako brongersmai co do velikosti terárií i podmínek chovu. Udržujeme jim vyšší vrstvu substrátu a také úkryt, který rádi využívají. Vlhkost v teráriích je udržována na cca 80%.

Chováme jeden pár těchto hadů, kdy samice je narozená v roce 2007 a samec v roce 2006. U nás se projevují tak, že samice vydrží v nádrži s vodou klidně i čtrnáct dnů, samec naopak vodu téměř nevyhledává a většinu času tráví zahrabaný v substrátu. S příjmem potravy nejsou sebemenší potíže. Alespoň naši curtus curtus jsou při shodných podmínkách chovu daleko agresivnější než brongersmai.

Fotografie

Tato menší forma hroznýšů patří do poddruhu imperator a pochází původem z Kostariky. Velikost se u dospělých samic pohybuje většinou mezi 170 až 190 cm, samci mívají mezi 140 až 170 cm. Ve své domovině se vyskytují jak v biotopech deštného pralesa nížinného typu, tak v horských regionech do nadmořské výšky 1200 m. nad mořem.

V našem chovu máme dva nepříbuzné páry těchto Kostarických imperátorů. První, dnes již tříletý pár, pochází od německého chovatele. U samice se projevila zvláštnost ve zbarvení, která se u této formy občas vyskytuje. Jedná se o výrazný zelenavý nádech na podkladu ve zbarvení. Tito jedinci se označují jako tvz. zelená forma. U samce se zelený nádech ve zbarvení neprojevil. Sami jsme zvědaví, zda se tato vlastnost projeví v budoucnu také u jejich mláďat. Zelenavý nádech samice z Německa se nám bohužel nedaří na fotografiích dost dobře zachytit, za což může ne zrovna dokonalá technika. Druhý pár je mladší a narodil se na jaře 2007, přičemž tato zvířata pochází již z druhé generace odchované v zajetí.

Na chov nejsou nijak nároční. U nás mají shodné podmínky jako obyčejní kříženci hroznýšů královských. Naše samice od páru původem z Německa má ve třech letech již 180 cm. Pro začínajícího chovatele hadů, který by se rád pustil rovnou do chovu čistých forem hroznýšů, jsou tito hadi jedni z těch vhodných.

Fotografie

Hroznýš královský byl vůbec první had, kterého jsme si kdy pořídili. Stále tyto hady chováme a jejich chov neplánujeme v dohledné době omezit. Nejedná se o nijak náročné hady, jsou bez problémů vhodní pro začínající chovatele.

Jelikož se jedná o křížence různých poddruhů, mohou být jednotliví hadi dosti odlišní. Rozdíly jsou jak ve zbarvení nebo váze, tak i ve velikosti jedinců. Přestože se průměrná délka našich hadů pohybuje přibližně do 250 cm, dvě nejdelší samice měří přes 300 cm. Od jedné z nich jsme se dočkali rekordního počtu 63 mláďat. K páření je připouštíme přibližně ke konci léta, mláďata se rodí v měsíci únoru. Již po mnoho let tyto hady pravidelně rozmnožujeme.

Pro začínající chovatele se jedná o vhodné hady, jelikož jsou k prohřeškům a neznalosti začátečníků dosti tolerantní. Zejména pak samci, kteří dorůstají do menší délky než samice. K chovu všech hroznýšů královských je zapotřebí mít povolení k chovu nebezpečných zvířat.

Fotografie